Templářské stránky

Řád templářů byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu (Pauperes commitiones Christi templique Salomonici), obecně se používá termín templářští rytíři či templáři. Řád byl založen roku 1118 nebo 1119 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země (1096-1099).  Vedle řádu templářů vznikli jako vojenské řády ještě johanité a němečtí rytíři. Johanité často záviděli templářům jejich veliký majetek který templáři získali za pomoci bankovnictví a darů od panovníků. Po zániku řádu část majetku získali johanité, a ti se defacto stali po zániku templářů nejmocnějším řádem. Narozdíl od johanitů a německých rytířů si templáři nikdy nevytvořili svůj autonomní stát i přesto, že Jeruzalémský král daroval řádu  ostrov Kypr.

Úkolem řádu bylo pomoci chránit nově založené Jeruzalemské království proti nepřátelským muslimským sousedům a zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující do Jeruzaléma po jeho obsazení.  Jeruzalémský král jim jako první  úkol dal chránit poutníky do Jeruzaléma, neboť vzdálenost mezi Jeruzalémem a přístavem Jaffou byla příliš dlouhá, a  která byla ohrožena bandity a nepřátelskými nájezdy.  Znakem  templářů  byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Členové kteří nebyli šlechtici byli buďto černý či hnědý plášť nebo úplně celý oděv. Korouhev byla černo-bílá, někdy přes ní byl vsazen rudý kříž, jeden z typických znaků řádu, ale podle buly Milites Dei (Bojovníci boží) vydaná roku 1145 papežem Evženem III. povoluje templářům vzhled bitevní korouhve z černého pole a bílého pole na osmihrotý černý maltézský kříž v prostém bílém poli. Tento znak templáři nosili v menší míře, ale stále zachovávali svůj původní rudý kříž a černo-bílý prapor. Barva černobílého praporu často byla zobrazována na templářských štítech či na koňských postrojích.